Noční čtení

4. března 2017 v 11:54 | Zakl1nac |  Krátké prózy
Převaloval jsem se v posteli a nemohl usnout. Postel byla až přespříliš teplá, až přespříliš pohodlná. Vstal jsem a šel si do kuchyně číst. Nejdřív jsem si sedl na židli, ale nakonec jsem si lehl na podlahu. Lino trochu studilo a tlačilo, ale bylo to příjemné. Po příliš velkém komfortu dobrá změna.
Škoda, že jsem měl čtečku a ne papírovou knihu, bylo by to romantičtější. Jsem romantik, víte. Oškliví lidé asi musí být romantičtí, jinak by umřeli sami. Nemůžou se kurvit, takže dělají kdejakou pakárnu, aby si udrželi aspoň toho jednoho partnera. Taky jsem to dělal. V půl jedné v noci jsem šel do večerky kupovat čokoládu. Například. Jako kdyby na samotě bylo něco špatného. Dá se s ní kamarádit. Připomíná to přátelství s masovým vrahem, kterému může každou chvíli rupnout v bedně, ale jde to. Musíte opatrně našlapovat. Žádný prudký pohyby.
Na linoleu se mi začaly klížit oči. Mám rád naši kuchyň. Ne že bych tak rád vařil, prostě mám rád tu místnost. Je malá, útulná. Žádná existenciální úzkost. Nemá šanci se tam vejít. Tohle není metafora.
Byla mi zima, ale byl to ten typ zimy, co je na začátku léta po ránu. Chladno, které má v sobě předzvěst teplého dne. Sesbíral jsem se z podlahy a zalezl zpátky do postele. Teď byla pohodlná akorát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama