Pissed off

5. března 2017 v 18:41 | Zakl1nac |  Krátké prózy
Znáte ten pocit, kdy vám připadá, že každou chvíli explodujete? Kdy máte v hlavě, v končetinách, v hrudi, v každé kosti takový tlak, že jen čekáte, kdy vás to roztrhá? A každý slovo, který na vás odkudkoli vykoukne - z televize, z počítače, z knížky - už musí být to poslední, které vás konečně zabije.
Ale ono pořád nic. Jen se to celé stupňuje. Jste balónek, který se donekonečna nafukuje a ne a ne prasknout. Není to záruka nesmrtelnosti, to ani omylem. Je to jen záruka toho, že se do vás bude hrnout víc a víc sraček a vy to můžete jen přijímat. Ale tomu, kdo nafukuje, nikdy nedáte přes držku, protože to vám Vesmír nedovolí.
Vesmír vás totiž nenávidí, deal with it. Já vás taky momentálně nenávidím, přestože nevím, kdo jste. Pravděpodobně byste mi začali dokazovat, jak jste strašně super. Je mi špatně ze super lidí. Z krásy je mi na blití. Z fyzické a obzvlášť z té duševní. Nemám čas, chuť ani náladu obdivovat duševní krásu kohokoli na téhle planetě.

Momentálně bych byl možná schopný ocenit krásu poševní trubice. Možná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama