Mrtvoly

22. dubna 2017 v 20:09 | Zakl1nac |  Poezie
sedím sám v kupé
a uháním zastavěnou krajinou
kde není ani kousek místa
jsem v prázdný kapsli
a ženu se furt dopředu
přestože mám pocit nehybnosti
v sobě si nesu
mrtoly svých hrdinů a vzorů

a taky pár hnijících lásek
celá ta márnice mi otravuje krev
proměňuje ji na hnis
krajina se změnila
a je tu spousta prostoru
bez lidí bez čehokoli
ale ty mrtvoly nemizí
půjdu si brzo lehnout
a jako vždycky budu potlačovat slzy
nebo si ho aspoň vyhoním
zase se probudím nasranej
nebo úplně apatickej
spánek je jediný útěk
každý probuzení je jen další setkání
s nemizícíma mrtvolama
přál bych si být hezkej
a mít trochu štěstí
jenže to je utopie
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama